Vtipy a srandičky
Nejnovější vtipy
odkaz na vtip »
Pán se v cestovní kanceláři ptá na levnou dovolenou v zahraničí.
“Ano, mám tady ještě jednu - cesta okolo světa.“
“Okolo světa?“
“Ano. Pěšky.“
“Ano, mám tady ještě jednu - cesta okolo světa.“
“Okolo světa?“
“Ano. Pěšky.“
odkaz na vtip »
Uchazečka o místo sekretářky říká šéfovi firmy: "Lehce zvládnu psát rychlostí 280 úderů za minutu."
"Tak to je mi líto, ale to místo vám nemohu dát. Tak rychle totiž nehovořím."
"Tak to je mi líto, ale to místo vám nemohu dát. Tak rychle totiž nehovořím."
odkaz na vtip »
Za dob komunismu. Stařenka se snaží nastoupit do rozjížďející se tramvaje. Nakonec se jí to přece jenom podaří a oddechuje si: "Chvála Bohu!" Otočí se k ní jeden chlápek a povídá: "Ale babi, ne chvála Bohu, chvála Stalinovi, to se dneska musí říkat."
"No jo," říká babka, když se jí to rozleží v mysli, "ale co až Stalin umře, co budem říkat potom?"
"Pak budem, babi, říkat chvála Bohu!"
"No jo," říká babka, když se jí to rozleží v mysli, "ale co až Stalin umře, co budem říkat potom?"
"Pak budem, babi, říkat chvála Bohu!"
odkaz na vtip »
"Miláčku, co bys dělal, kdybych zemřela?"
"Asi bych zešílel."
"A oženil by jsi se znovu?"
"Ne. Tak šílený bych přece jen nebyl."
"Asi bych zešílel."
"A oženil by jsi se znovu?"
"Ne. Tak šílený bych přece jen nebyl."
odkaz na vtip »
Na nějaké větší party přijde chlápek k jedné ženské a něco jí šeptá do ucha. Ona vykřikne:
"Vy perverzní dobytku, snad si nemyslíte, že bych vás nechala dělat mi takové věci?"
Vzápětí se jí zúží oči a ona tichým hlasem dodává:
"Ledaže byste byl ten mizera, co mi ukradl můj diář."
"Vy perverzní dobytku, snad si nemyslíte, že bych vás nechala dělat mi takové věci?"
Vzápětí se jí zúží oči a ona tichým hlasem dodává:
"Ledaže byste byl ten mizera, co mi ukradl můj diář."
odkaz na vtip »
"... a chcete být své ženě vždy dobrým a oddaným manželem?" ptá se oddávající muž.
"Ano, chce!" odpovídá nevěsta.
"Ano, chce!" odpovídá nevěsta.
odkaz na vtip »
Jeden muž stál před soudem, protože zabil svou ženu.
Soudce: "To je velmi brutální čin. Pokud chcete, aby vám byl trest poněkud zmírněn, musíte nám vysvětlit motiv svého činu."
Muž: "Když ona byla tak omezená, že jsem ji prostě musel zabít."
Soudce: "Vždyť to, co nám teď říkáte, váš čin ještě přitěžuje. Jestli nechcete, aby vás přísedící už napřed odsoudili, pak nám předložte alespoň jedno polehčující vysvětlení."
Nato se muž rozhovořil: "Bydlíme ve 13. poschodí jednoho vysokého domu. V prvním poschodí žije rodina hotelového portýra, která má tři děti, které ale zůstaly od přírody neobyčejně malé, 12letý měří 80 cm a 19letý 90 cm.
Jednoho dne jsem přišel domů a moje žena říká: "V rodině našeho portýra je něco špatně. Ty jejich děti jsou praví pyrenejové." Já říkám: "Ne, ty myslíš, že jsou pygmejové."
"Ne", říká moje žena, "pigmej je látka, kterou má člověk pod kůží a tvoří se z ní pihy." Já říkám: "To je pigment."
"Ne", říká moje žena, "pigment je to, na co psali staří Římané." Já říkám: "To je pergamen!"
"Ne", říká moje žena, "pergamen je, když básník začne něco psát a pak to nedokončí ...."
Pane soudce, musíte ocenit, že jsem se ovládl, zamlčel slovo fragment, sedl si odevzdaně do křesla a začal číst noviny. Náhle však ke mně přišla žena s větou, po níž jsem usoudil, že je zralá pro blázinec. Tedy moje žena.
"Miláčku, koukni se, co zde stojí!" Otevře knihu, ukáže na jedno místo v textu a říká: "Slunečník kabelky byl učitelkou pasáka 15." Vzal jsem knihu a stále ještě poklidně vysvětlil: "Ale miláčku, to je fracouzská kniha a francouzský text. Tady stojí: La Marquise de Pompadour est la Maitresse de Louis XV. To znamená: Markýza Pompadour byla milenkou Ludvíka XV." "Ne", říká moje žena, " to musíš překládat doslovně: La Marquise - slunečník, Pompadour - kabelka, la Maitresse - učitelka, Louis XV - pasák 15. Já to musím vědět naprosto přesně, já jsem si přece objednala pro svou výuku francouzštiny vynikajícího legionáře." Já říkám: "Ty myslíš lektora."
"Ne", říká moje žena, "lektor byl antický řecký hrdina." Já říkám: "To byl Hektor a ten byl z Tróje."
"Ne," říká moje žena,"Hektor je plošná míra." Já říkám: "To je hektar."
"Ne", říká moje žena, "Hektar je nápoj bohů." Já říkám: "To je nektar".
"Ne", říká moje žena, "Nektar je řeka v jižním Německu." Já říkám: "To je Neckar."
Moje žena: "Vždyť přece znáš tu krásnou písničku o Rýnu a Nektaru, kterou jsme nedávno zpívali jako duo." Já říkám: "To se jmenuje duet."
"Ne", říká moje žena, "duet je, když mají dva muži souboj se šavlí." Já říkám: "To je duel."
"Ne", říká moje žena, "duel je díra v hoře, kterou projíždí vlak."
A dál, pane soudce, dál jsem to již nevydržel. Vzal jsem kladivo a ženu jím umlátil."
Nastala chvíle mlčení, po němž soudce vstal a vyřkl ortel: "Osvobozen, já bych ji umlátil už u Hektora."
Soudce: "To je velmi brutální čin. Pokud chcete, aby vám byl trest poněkud zmírněn, musíte nám vysvětlit motiv svého činu."
Muž: "Když ona byla tak omezená, že jsem ji prostě musel zabít."
Soudce: "Vždyť to, co nám teď říkáte, váš čin ještě přitěžuje. Jestli nechcete, aby vás přísedící už napřed odsoudili, pak nám předložte alespoň jedno polehčující vysvětlení."
Nato se muž rozhovořil: "Bydlíme ve 13. poschodí jednoho vysokého domu. V prvním poschodí žije rodina hotelového portýra, která má tři děti, které ale zůstaly od přírody neobyčejně malé, 12letý měří 80 cm a 19letý 90 cm.
Jednoho dne jsem přišel domů a moje žena říká: "V rodině našeho portýra je něco špatně. Ty jejich děti jsou praví pyrenejové." Já říkám: "Ne, ty myslíš, že jsou pygmejové."
"Ne", říká moje žena, "pigmej je látka, kterou má člověk pod kůží a tvoří se z ní pihy." Já říkám: "To je pigment."
"Ne", říká moje žena, "pigment je to, na co psali staří Římané." Já říkám: "To je pergamen!"
"Ne", říká moje žena, "pergamen je, když básník začne něco psát a pak to nedokončí ...."
Pane soudce, musíte ocenit, že jsem se ovládl, zamlčel slovo fragment, sedl si odevzdaně do křesla a začal číst noviny. Náhle však ke mně přišla žena s větou, po níž jsem usoudil, že je zralá pro blázinec. Tedy moje žena.
"Miláčku, koukni se, co zde stojí!" Otevře knihu, ukáže na jedno místo v textu a říká: "Slunečník kabelky byl učitelkou pasáka 15." Vzal jsem knihu a stále ještě poklidně vysvětlil: "Ale miláčku, to je fracouzská kniha a francouzský text. Tady stojí: La Marquise de Pompadour est la Maitresse de Louis XV. To znamená: Markýza Pompadour byla milenkou Ludvíka XV." "Ne", říká moje žena, " to musíš překládat doslovně: La Marquise - slunečník, Pompadour - kabelka, la Maitresse - učitelka, Louis XV - pasák 15. Já to musím vědět naprosto přesně, já jsem si přece objednala pro svou výuku francouzštiny vynikajícího legionáře." Já říkám: "Ty myslíš lektora."
"Ne", říká moje žena, "lektor byl antický řecký hrdina." Já říkám: "To byl Hektor a ten byl z Tróje."
"Ne," říká moje žena,"Hektor je plošná míra." Já říkám: "To je hektar."
"Ne", říká moje žena, "Hektar je nápoj bohů." Já říkám: "To je nektar".
"Ne", říká moje žena, "Nektar je řeka v jižním Německu." Já říkám: "To je Neckar."
Moje žena: "Vždyť přece znáš tu krásnou písničku o Rýnu a Nektaru, kterou jsme nedávno zpívali jako duo." Já říkám: "To se jmenuje duet."
"Ne", říká moje žena, "duet je, když mají dva muži souboj se šavlí." Já říkám: "To je duel."
"Ne", říká moje žena, "duel je díra v hoře, kterou projíždí vlak."
A dál, pane soudce, dál jsem to již nevydržel. Vzal jsem kladivo a ženu jím umlátil."
Nastala chvíle mlčení, po němž soudce vstal a vyřkl ortel: "Osvobozen, já bych ji umlátil už u Hektora."
odkaz na vtip »
Watt, Newton a Pascal si hrají na schovávanou. Watt piká. Pascal se schová za strom. Pascal nakreslí křídou na zem čtverec o straně 1 m a stoupne si doprostřed. Watt: "Před pikolou, za pikolou, nikdo nebude stát, jinak nebudu hrát." A jde hledat. Uvidí za stromem Pascala. "Piky piky Pascal!!". A uvidí před sebou ve čtverci Newtona. "Piky piky Newton!!!" Ale Newton mu odpoví: "Kdepak! Newton na metr je Pascal!!"
odkaz na vtip »
"Pane, vy jste ožralý jako prase!"
"Ano, ale mě to do rána přejde. Vy jste škaredá jako ropucha a vás to nepřejde!"
"Ano, ale mě to do rána přejde. Vy jste škaredá jako ropucha a vás to nepřejde!"
Vtip neboli anekdota je krátké vyprávění humorné příhody a slouží zpravidla
k charakteristice nebo zesměšnění osobnosti, události, doby, rasy, národa
či společenské vrstvy. Připravili jsme pro Vás nejčastější
vtipy a roztřídili je pro
Vás do přehledných kategorií.